Testy a jejich obtížnost

14. listopadu 2016 v 1:33 | Lukáš Masopust
Jednou jsem dal svým žákům na výběr, zda chtějí psát test o pěti otázkách bez možnosti použití internetu či jiného zdroje jako je například jejich sešit. Či zda chtějí psát test o třech otázkách (komplexnějšího charakteru) s využitím internetu a literatury. Ve dvou třídách ze tří si zvolili první variantu.
Když jsem o tom vyprávěl přátelům, kteří nejsou učiteli, tak se podivili, že se žáci bojí zadání, kde mohou internet využívat, sami by si ho zvolili. Při sledování diskuze žáku nad výběrem varianty jsem částečně získal odpověď na to, proč takto volí, resp. zvolili.
Žáci se ve vzájemné diskusi o volbě typu testu rozdělili na tři skupiny. Jedné skupině to bylo vcelku volné, jaká varianta se zvolí, ostatní dvě se přeli, co zvolit. Nabyl jsem dojmu, že jedni se bojí, že na internetu (webu) nenajdou odpověď či nebudou schopni zformulovat odpověď nebo chtěli tu pohodlnější cestu, tedy tu, kdy přesněji vědí z jakých otázek (témat) se bude test skládat, než aby si zvolili variantu volnější. Další skupina naopak toužila po zadání volnějším. Obvykle se jednalo o žáky, kteří daný předmět zvládali dobře a kteří se o obor který studují zajímají, či se mu přímo věnují. Pro ně je tento způsob testu přirozenou profesní situací. Toto také vysvětluje překvapení mých přátel, neb ti jsou zvyklí řešit v práci zadání, ke kterému potřebují různé zdroje informací a jsou zvyklí s nimi pracovat a tudíž je pro ně nepřirozené se něco učit jen tak bez praktického využití vedoucího ke konkrétnímu výstupu.
Co byste si vybrali vy?
Je dobré asi dodat, jak to probíhalo při opravování testu. U tříúlohové verze jsem jednu otázku zadal příliš obtížnou. Šlo v ní o to, aby žáci zvolili vhodnější variantu IT řešení, konkrétně šlo o volbu cloudu. Tato úloha chtěla po žácích volbu řešení na základě více parametrů (pořizovací náklady, provozní náklady, budoucí správa apod.), což bylo pro ně ve třetím ročníku střední školy nepředstavitelné. Ostatní úlohy se ukázaly obtížné asi jen pro třetinu testovaných, kteří napsali odpověděli nepoužitelné či přímo nesprávné.
U první varianty testu byly výsledky obvyklé při testech tohoto charakteru. Zde jsou vždy problémy s vyjadřovacími schopnostmi žáků. Když je otázka spíše otevřeného charakteru, tak je těžké v odpovědích najít myšlenku. Když jsou otázky uzavřené (bez možnosti výběru), tak hrozí špatné pochopení otázky a opravování je striktnější ve stylu - pravda/nepravda.
Tento výběr ukázal, kolik z mých žáků umí hledat a analyzovat informace či zda to vůbec chtějí dělat. Když jsem poslouchal jejich diskusi ohledně výběru vhodného typu testu (písemné práce) nabyl jsem dojmu, že cesta nejmenšího odporu je sázka na jistotu, tedy zvolit si variantu s otázkami ze známého okruhu.

Článek byl převzat z http://blogkantora.cz/.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama